...stal se legendou a mohl dosáhnout ještě dál, ale...

...M. Milon na semináři

Než se stal legendou
V osmi letech mu jeho učitel tělocviku nabídl aby začal trénovat karate a to byl začátek cesty jednoho z největších karatistů novodobých dějin karate. Zprvu se z celkem logických důvodů začal věnovat především tréninku kumite. Ale nebyl špatný ani v kata, kterým se později začal věnovat více a více. Díky svému motu 8x7 (osm hodin denně sedm dní v týdnu) se z něj v roce 1986 stal juniorský mistr Francie v kata. Michaelovi bylo v tě době 14 let a měl celý život před sebou. A také měl před sebou etapu dospívání, tato etapa byla jedna z osudových v jeho životě. Z malého zakřiknutého chlapce se stával mladý, díky Tvrdému tréninku sebevědomý muž. Příliš sebevědomí ale způsobilo pád na motocyklu, který mimo zlomených končetin a žeber přivodil i úraz páteře. Michael strávil několik měsíců léčením šrámů. Po vyléčení (ne stoprocentním) zjistil že sportovní zápas, který ho stále přitahoval je pro něj díky nehodě až příliš bolestivý, především díky páteři, která byla, v ne úplně nejlepším stavu. Karate se však vzdát nadobro nechtěl, a tak začal pracovat na kata, které už mu přinesly úspěch.
Nehoda s ní spojené dlouhodobé léčení a karate ho také přivedli k oboru, který vystudoval, stal se fyzioterapeutem. Po práci se věnoval tréninku. I přes velkou vytíženost se zvládl oženit a Manželům Milonovým se narodili dva synové.
Tajemství vítězství
Jak vlastně Michael trénoval, jak je možné že dosáhl takových úspěchů, i přesto že se z počátku nezdál ničím vyjímečným? Aspektů které z Michaela udělali mistra v kata je mnoho, ale jedna věc se Michaelovi upřít nedala v žádném případě. Tou věcí byla reálnost nasazení a výraz při demonstraci jakékoliv kata. Každá technika nejen že byla naprosto přesná a neuvěřitelně rychlá byla především reálná. Vysvětlení je velice jednoduché. Michael se nejprve naučil kata, stejně jako se kata učí naprostá většina z nás a to techniku po technice jí dovádět k dokonalosti. On však kata poté co kata takto zvládl začal stejnou kata cvičit, ale ne jen proti imaginárním nepřátelům, ale proti nepřátelům reálným. Sám se vyjádřil že minimálně 50% jeho tréninku kata je vlastně cvičení bunkai. Díky tomuto způsobu tréninku získal jistotu a pochopil smysl naprosto každé techniky a díky tomu měli jeho kata mnohem větší nádech reality než všech ostatních soupeřů.
Zrod legendy
Na sportovních soutěžích karate se doposud nepodařilo na tak dlouhý čas odsunout reprezentanty z Japonska na vedlejší kolej. Ti jen bezmocně přihlíželi, jak jim "Evropan" dával lekce z kata. Svůj první titul mistra světa vyhrál, když mu bylo 22 roků v Kota Kinabalu v Malayzii (1994), potom následovali tituly mistra světa v Sun City v Jižní Africe (1996) a druhé místo na MS v Rio De Janeiru (1998). Mimo tyto tituly čtyřikrát  po sobě vyhrál ME a v roce 1997 taktéž zvítězil v Manille na Filipínách ve Světovém poháru. Mezi další významné úspěchy patří vítězství na prestižním French open v Lednu 1999, kde už před časem jednou vyhrál. Za nejcennější titul považuje svůj první titul mistra světa a také titul mistra Evropy. V období svého vrcholu neměl v Evropě vážnější konkurenci. Na světě jí představoval hlavně Japonec Ryoki Abe, který na MS v Sun City neměl daleko od vítězství. Michael ale potvrdil svoje dominantní postavení a zvítězil. Po rocích se začali objevovat zranění a zdravotní problémy, hlavně s páteří. Projevovali se staré problémy z nehody. Proto se rozhodl na čas opustit soutěžní svět. V roku 2000 se přece jen rozhodl vrátit a na Mistrovství světa v německém Mnichově vyhrál soutěž kata před svým věčným rivalem Royokim Abem. Podle jeho vlastních slov, největší pozornost je třeba věnovat dětem. Rozvoj jejich fyzických dovedností je stejně důležitý, jako psychický rozvoj osobnosti. Tento nositel 4.danu odevzdával svoje zkušenosti i ve spolupráci s francouzskou reprezentací, také se zúčastňuje různých exibičních vystoupení a seminářů karate.

Je 13. března 2002 žijící legenda Michael Milon odjíždí na soustředění reprezentace do rakouských alp, ale do cíle své cesty již nikdy nedojede, během cesty je zasažen nenadálou srdeční příhodou, které podlehne. A tak se ve věku pouhých 30ti let zavírá cesta člověka jemuž někteří právem říkají „král kata“ Nenadále za sebou zanechává svoji rodinu, manželku se dvěma syny. Ale také jinou rodinu, velkou rodinu karatistů, kteří se snaží jít v jeho stopách a snaží se přiblížit jeho výkonům.

Ø      3x mistr světa v kata

Ø      3x vítěz světového poháru

Ø      10x mistr evropy

Ø      nikdo nezískal v karate tolik významných prvenství jako on

Ø      trénoval styl shotokan ryu

  …we have to live the Spirit of Karate, not only before a Competition, but in every aspect of daily life. (…měli by jsme žít pro kouzlo karate, nejen před závody, ale v každé chvilce běžného života)

Michael Milon

... v 10ti letech

technika cuky

M. Milon a M. Leška